Otázky bydlení pro občany v obtížných sociálních situacích řeší obce a města denně a to s úspěchem větším, či menším. Zákon o sociálním bydlení jim tuto 20 let frekventovanou otázku má pomoci vyřešit. Je tomu opravdu tak?
Zákon má vyřešit otázky bydlení seniorů, rodin s dětmi, osob bez domova, osob s duševním onemocněním, osob po výkonu trestu a dalších ohrožených skupin. Záměr je to krásný, jenže zodpovědnost za poskytnuté bydlení hází na obce. Obec bude povinna bydlení poskytnout a to formou nabídky svých obecních bytů nebo formou nasmlouvání určitého bytového fondu ve vlastnictví jiných právnických subjektů. V případě, že literu zákona nenaplní, bude finančně sankcionována a to pokutami až do výše jednoho miliónu korun.
Stát si možná neuvědomuje, že tímto zákonem vytváří silnou direktivu proti suverénním obcím, které dnes mají veškeré kompetence a místní znalosti k tomu, aby se chovaly sociálně. Zároveň přijetím tohoto zákona se zvednou náklady obcí a to na správu a administraci, na technickou udržitelnost bytů, na opravy, na řešení vybydlenosti bytů atd. Problémem nejsou mladé rodiny a senioři, ale osoby nepřizpůsobivé, které z různých důvodů nechtějí svou situaci řešit. Jsou to například dluhy, různé druhy závislostí a nepřizpůsobivost formou porušování domovních řádů, v jejichž důsledku trpí poctiví a slušní občané. Pokud se do domu nastěhuje občan, který nechce řešit svou situaci, ale bude mít právo na sociální bydlení, neobstojí argument, že se s ním bude dělat sociální práce. Je to prohlášení líbivé, leč často zůstane pouze na papíře. Sociální pracovník nemá vůči této osobě žádné sankce, které by v případě nespolupráce mohl na dotyčného uplatnit. Prohlášení, že případě nespolupráce bude tato osoba vystěhována, je namístě otázka, KAM? Kam jej umístit, když už má sociální bydlení, které mu poskytuje servis, který normální pracující a slušný člověk nikdy nedostane? Je to poskytnutí bytu za snížené nájemné, dávky na bydlení, které opět dostane na ruku a sociální službu, která pro něj bude bezplatná a nezavazuje jej k plnění žádných povinností. Mám vážné obavy, že pokud zavedeme tento systém sociálního bydlení a začneme rušit azylové domy, budeme tyto nepřizpůsobivé osoby (a nedělejme si iluze, že je jich málo) vrhat zpět do stavu bezdomovectví.
Jako poslankyně a předsedkyně bytové komise pro tento zákon, který plete bič na obce, ruku nezvednu.
